Smrtnica

V obci se každoročně na „smrtnou neděli“ pořádá tzv. Smrtnica.

Píseň

Smrtná neděla, kdes klíč poděla,
děla jsem ho děla, svatému Jiří.
Svatý Jiří vstal, pole odmykal,
aby tráva rostla, tráva zelená,
fiala modrá, růže červená.

To jsou slova písně, která uslyšíte na Smrtnou neděli zpívat děvčata v obci Josefov. S příchodem jara ožívají odedávna lidové obyčeje a obřady. Oslavou jarní rovnodennosti je i lidová obřadní obchůzka – tzv. SMRTNICA.

Obřad je předkřesťanského původu. Historické zprávy o něm přicházejí v českých zemích ze 14 století. Vynášení „SMRTI „se provádí pátou neděli postní, nazývanou Smrtná. Počátkem dvacátého století vynášení Smrti uhasínalo. Obnovil jej v Josefově ve dvacátých letech místní pastýř, který využil tradiční obřadní obchůzky, pro vybírání mouky, soli, sádla a vajec. Pastýřova žena pak po obchůzce děvčatům připravila hostinu. To co zůstalo, měla rodina pastýře na přilepšenou k živobytí. I v dnešní době ráno na Smrtnou neděli se vydává průvod děvčat v čele s nejstaršími děvčaty, tzv. stárkami, které nesou ozdobenou metlu potaženou bílým plátnem, ozdobenou mašlemi a pestrými řetězci nastříhaných pohlednic, na obchůzku obce za zpěvu krátkých popěvků. V každém domě jsou obdarovány dle zvyku – vejci, sádlem, solí, moukou a taky penězi.

Po ranní obchůzce pak následuje odpočinek – oběd. Maminky stárek a podstárek uvaří pro všechna děvčata chutný oběd na kulturním domě. Po obědě vymění stárky tzv. JELITO, za figurýnu BABU (SMRTKU), která je oblečená v kroji. Obejdou s ní opět dědinu, koho potkají, tomu se Smrtka pokloní. Děvčata opět zpívají, ale již písničku jinou: „Buďte páni veselí, na tu Smrtnou neděli.“ Za zpěvu pak přijdou k potoku, tady BABU odstrojí a zbytek hodí do tekoucí jarní vody. Výroční obřad se mění na jarní svátek dětí, který jim i po létech bude připomínat jaro a dětství v rodné obci.

FIRMY A SLUŽBY V NAŠÍ OBCI